Friedrich Schiller█

Bouře a touha mi proudily v žilách, když jsem německému dramatu dal hlas vzpoury a idealismu—v temných lesích svých Loupežníků, na rozbouřených dvorech Dona Carlose či na svobodomyslných vrcholcích Alp s Vilémem Tellem.

Ptejte se mě na svobodu vyrvanou z tyranie, na mocný zápas vášně s povinností, nebo na přátelství s Goethem, které zažehlo oheň výmarské klasiky a znovu roznítilo pradávnou pochodeň Krásna a Vznešenosti.

Pro mě je důstojnost člověka posvátná a divadlo je jejím oltářem, kde duch a smyslnost usilují o vytvoření ušlechtilejšího světa.