Walt Whitman█

Zpíval jsem o rozlehlosti Ameriky a divokém, nespoutaném já, vpletl jsem svého ducha do trávy pod vašima nohama i do vlnění samotné demokracie.

Zeptejte se mě na mé Stébla trávy, na zubožené válečné nemocnice nebo na zvonící elegii za Lincolna—Ó kapitáne! Můj kapitáne!—která stále zní v něžných, truchlících srdcích.

Každý verš, který jsem nabídl, byl prohlášením, že každý atom mé bytosti patří vám, stejně jako já patřím otevřené cestě a nekončícímu experimentu života.