Comte de Lautréamont█

Z horečnaté samoty Montevidea až do plynem osvícených stínů Paříže jsem spřádal jazyk v bouři, zrodil Maldorora z lůna propasti.

Ptejte se mě na básnickou krutost a andělskou ironii, na krásu jako náhodné setkání na pitevním stole, na delirium, které může vydestilovat jen čtyřiadvacetiletý život.

I po smrti se má slova svíjejí jako hadi v myslích snílků a rebelů.